V nedalekém bavorském Waldsassenu proběhlo před nedávnem premiérové jednání správní rady nového českého Nadačního fondu Historický Cheb.

Ten se, jak už název napovídá, zaměří především na opravy či údržbu kulturních a historických památek v Chebu a jeho okolí. Waldsassen přitom nebyl pro konání první schůzky vybrán náhodou.

„Jasný proto, protože u zrodu myšlenky Nadačního fondu byl právě pan inženýr Anton Hart. Jeho dar městu Chebu, finanční dar, ten byl takovým základním momentem, kdy jsme uvažovali, aby ty peníze nebyly v rozpočtu rozpuštěny, aby měly nějaké větší využití do budoucna. Tak tehdy vznikla myšlenka, že by mohl vzniknout Nadační fond. A vlastně ty peníze, které on věnoval městu, že by se prakticky promítly do všech projektů, do všech podpor, které Nadační fond v budoucnu podpoří,“ popsal původní myšlenku místostarosta Chebu Václav Jakl.

Samotného vzniku Nadačního fondu se už ale Anton Hart nedožil. V pětičlenné správní radě se proto objevila jeho dcera Ulrika. Dalšími členy jsou pak chebští radní Václav Jakl, Zbyněk Illek a Václav Jiřík a vedoucí Odboru školství a kultury na chebské radnici Zbyněk Syrovátka. 

„Dnes to bylo první spíše takové informativní zasedání, takže jsme chtěli hlavně nastínit, jakým směrem se bude činnost fondu ubírat. Chceme se věnovat památkám v Chebu i v okolí. Zazněly tady už i první konkrétní náměty, například Chebský hrad nebo Loreta nebo kostel sv. Mikuláše. Nadační fond má v současné době k dispozici necelé dva miliony korun,“ přiblížila členka Správní rady Ulrika Hart. 

„Tady je nutné říct, že město Cheb přispělo při zřízení rozpočtu částkou milion korun a mělo by i v budoucnu takto pravidelně každý rok přispívat,“ připomněl Jakl. 

Město jako zřizovatel fondu počítá ale s tím, že se prostředky podaří sehnat také z jiných zdrojů. 

„Na tomto zasedání jsme si dali za úkol, že budeme hledat sponzory, kteří by chtěli činnost fondu finančně podpořit. Hledat budeme pochopitelně na české i německé straně,“ dodala Hart. 

Získané prostředky mají být použity například na vybudování zázemí na Hroznatovské Loretě, kde dosud chybí sociální zařízení i prodejna turistických předmětů, nebo na stavební úpravy Františkánského kláštera a sousedícího kostela, kde má postupně vzniknout nové kulturní centrum, pracovně nazývané Františkán. Do budoucna se pak uvažuje také o dostavbě věží kostela svatého Mikuláše do původní neogotické podoby.