Staří Šumavané ctili na Vánoce řadu zvyků. Hlavně mládež si před více než sto lety připíjela na krásu a sílu.
Na první svátek vánoční, tedy Boží hod, lidé rozjímali o příchodu Mesiáše a nesmělo se nic dělat. V některých domácnostech proto ani nestlali postele.
Na Štěpána tomu bylo jinak - mládež se občerstvovala v hospodě. Připíjelo se kořalkou nebo pivem, vzácněji vínem. V dalších dnech se slavilo dál. Sedmadvacátého se světilo víno a o den později se na horní Šumavě držel svátek Mláďátek jako svátek dřevařů.
Vánoční doba končila až na Hromnice 2. února, kdy se z domácností sklízely betlémy.
