Ústecký kraj za 1.–3. čtvrtletí 2025 ztratil 3 354 obyvatel (805 002), největší meziroční pokles od vzniku kraje — kvůli nízké porodnosti, vysoké úmrtnosti a záporné migraci; úbytek postihl všechny okresy.

Ústecký kraj přišel za první až třetí čtvrtletí roku 2025 o 3 354 obyvatel. Na konci září podle předběžné bilance žilo v kraji 805 002 lidí. Pokles způsobil nízký počet narozených, vysoká úmrtnost a také to, že se z kraje vystěhovalo více lidí, než se do něj přistěhovalo.

Vyplývá to z aktuálních údajů Českého statistického úřadu. Statistici zároveň upozorňují, že čísla za rok 2025 jsou zatím předběžná.

Největší meziroční úbytek od vzniku kraje

Počet obyvatel se během devíti měsíců snížil u mužů o 1 711 a u žen o 1 643. Celkový meziroční pokles byl podle statistiků nejvýraznější od vzniku Ústeckého kraje v roce 2000.

Ústecký kraj zůstává dlouhodobě pátým nejlidnatějším regionem Česka. K 30. září 2025 měl podíl 7,4 % na celkovém počtu obyvatel v zemi.

Více úmrtí než narození a odliv stěhováním

Největší část úbytku představovala přirozená měna. Za leden až září 2025 se v kraji narodilo 4 153 dětí, zatímco zemřelo 6 996 lidí. Zemřelých tak bylo o 2 843 více než narozených.

Druhou složkou byl pohyb stěhováním. Do kraje se od začátku roku do konce září přistěhovalo 8 421 osob, naopak 8 932 lidí se odstěhovalo. Saldo migrace tak bylo -511.

Záporně se projevilo jak stěhování v rámci Česka (-184), tak zahraniční migrace (-327). Z jiných částí republiky přišlo do kraje 5 074 lidí a 5 258 odešlo. Ze zahraničí se přistěhovalo 3 347 osob, do ciziny se odstěhovalo 3 674 lidí.

Česko jako celek: úbytek táhl hlavně přirozený pokles

V celém Česku se počet obyvatel za první tři čtvrtletí roku 2025 také snížil. K 30. září 2025 mělo Česko 10 897 tisíc obyvatel, o 12,3 tisíce méně než na začátku roku. Zatímco zahraniční migrace byla kladná (+12,8 tisíce), přirozený úbytek dosáhl -25,1 tisíce. U Ústeckého kraje byly v mínusu obě složky: jak přirozený přírůstek, tak stěhování.

Data ukazují, že v pozadí nárůstu stojí uvolnění možnosti vycestování z Ukrajiny pro muže ve věku 18–22 let.Michaela Němečková

Všechny okresy ztrácely, u dvou migrace nepomohla

Za devět měsíců roku 2025 ubylo obyvatel ve všech okresech kraje. V pěti okresech (Děčín, Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem) se sešly oba negativní faktory současně: přirozený úbytek i záporná migrace.

V okresech Litoměřice a Louny byla migrace naopak kladná. Ani tam ale kladné saldo migrace nezvrátilo celkový výsledek. Přirozený úbytek byl natolik výrazný, že okresy i tak skončily v minusu.

Méně dětí, nejvyšší podíl narození mimo manželství

V kraji se meziročně narodilo o 507 dětí méně, tedy o 10,9 %. Podle statistiků jde o nejnižší počet narozených od vzniku kraje v roce 2000. Ve srovnání s rokem 2008, kdy se v kraji narodilo 7 706 dětí, je letos za tři čtvrtletí počet nižší o 46,1 %.

Výrazně vynikal také podíl dětí narozených mimo manželství. V Ústeckém kraji dosáhl 63,8 % a meziročně vzrostl o 1,1 procentního bodu. Jde o nejvyšší hodnotu v republice. Celostátní průměr byl 46,9 %, tedy o 16,9 bodu méně.

Porodnost v přepočtu na obyvatele zůstává nízká. Na 1 000 obyvatel se v kraji narodilo 6,9 dítěte (6,9 ‰), meziročně o 0,8 promile méně. V mezikrajovém srovnání šlo o druhou nejnižší hodnotu.

Úmrtnost nejvyšší v Česku

Počet zemřelých se oproti stejnému období roku 2024 prakticky nezměnil — ubyli jen tři lidé. V přepočtu na populaci ale úmrtnost mírně vzrostla: na 1 000 obyvatel připadlo 11,6 úmrtí (11,6 ‰). V mezikrajovém srovnání to byla nejvyšší úmrtnost v Česku. Celorepublikový průměr činil 10,3 ‰.

Nejvíce zemřelých bylo ve věkových skupinách 70–79 a 80–89 let. Mezi okresy se ukazatele lišily — nejvyšší úmrtnost vykázal Děčín, nejnižší Chomutov.

Sňatků ubylo, rozvodů přibylo

V Ústeckém kraji uzavřelo od ledna do konce září 2025 manželství 2 793 párů. Oproti loňsku je to o 159 méně (-5,4 %). Sňatečnost dosáhla 4,6 ‰ a meziročně klesla o 0,2 promile. V mezikrajovém srovnání zůstala druhá nejvyšší po Praze.

Rozvodů naopak přibylo. Za první tři čtvrtletí roku 2025 soudy rozvedly 1 290 manželství, o 46 více než o rok dřív (+3,7 %). Na 1 000 obyvatel připadlo 2,1 rozvodu (2,1 ‰). V porovnání krajů šlo o třetí nejvyšší rozvodovost v zemi.

Nejvíce sňatků i rozvodů na 1 000 obyvatel evidovali statistici v okrese Ústí nad Labem. Nejnižší sňatečnost měla Děčín. Děčín měl zároveň po Mostu druhou nejnižší rozvodovost v kraji.

Poznámka k datům: Údaje zahrnují občany ČR i vybrané skupiny cizinců s trvalým či dlouhodobým pobytem, osoby s hlášeným přechodným pobytem z EU a další definované skupiny včetně osob s uděleným azylem. Zohledněné jsou i některé události českých občanů v cizině, pokud byly zpětně zaregistrovány v ČR.