Desítky žáků z Plzeňska budou mapovat příběhy pamětníků zlomových událostí 20. století, na speciálních workshopech pak prožijí atmosféru těžkých rozhodnutí a momentů z let 1953, 1968 i 1989.
Aktivity se uskuteční v rámci projektu Místní akční plán rozvoje vzdělávání I OP JAK pro území ORP Plzeň a pro školy je zajistí nezisková organizace Post Bellum. Zapojeno je šest škol včetně jedné prvostupňové, žáci a žákyně na projektu začínají pracovat v těchto dnech. Výstupem budou mj. rozhlasové reportáže i výstava na radnici.
„Každou příležitost, kdy se děti s historií potkají jinak, než jen díky učebnici a výuce ve třídě, považuji za neocenitelnou. Věřím, že díky aktivitám s Post Bellum skutečně pocítí tíhu doby a dilemata, která sebou jednotlivé okamžiky přinášely. Děti budou zpovídat pamětníky období kolektivizace i pražského jara, u těch z prvního stupně předpokládáme propojení s těmi, kdo prokazovali svou odvahu v době sametové revoluce,“ přiblížila Lucie Kantorová, náměstkyně primátora města Plzně pro oblast školství, která předsedá Řídícímu výboru MAP I OP JAK pro ORP Plzeň.
Do projektu jsou zapojeny 1. základní škola Plzeň, Masarykova ZŠ Plzeň, 13. základní škola Plzeň, ZŠ a MŠ Božkov, základní škola při Gymnáziu Františka Křižíka a mimoplzeňská Základní a mateřská škola Starý Plzenec-Sedlec. „Už teď na podzim začnou děti pracovat na projektu Příběhy našich sousedů. Stanou se tak dokumentaristy, kdy spolu s odbornými lektory vytipují pamětníky ze svého okolí, s nimiž následně povedou rozhovor. Z rozhovorů vzniknou rozhlasové reportáže, videa a podobně,“ přiblížila Hana Stýblová, manažerka MAP I OP JAK pro ORP Plzeň. Výstupem projektu bude také výstava, jež je plánována na květen 2025 do prostor prvního patra plzeňské radnice.
Podle Jiřího Kunce, ředitele plzeňské pobočky Paměti národa/Post Bellum, děti budou hledat pamětníky ve svém okolí, například v domě, v němž žijí, ale také v širším příbuzenstvu, mezi přáteli rodičů a podobně. „Máme i vlastní adresář osob, jejichž příběh by mohly využít. Žáky současně navádíme na správné prameny, z nichž získají informace o pamětníkovi tak, aby byl příběh validní, opřený o více zdrojů. Učíme je s těmito prameny pracovat,“ řekl Jiří Kunc. Školáci natáčí v prostředí domovů pamětníků, mnohdy za účasti jeho příbuzných, v některých případech naopak přijde pamětník za nimi do školy. „Vždy se snažíme, aby to byl člověk, jehož příběh je inspirativní, jehož osud způsobil, že v určitém zlomovém momentu navenek prokázal svoji ukotvenost v určitých hodnotách,“ dodal Jiří Kunc.
V rámci MAP I OP JAK pro ORP Plzeň se na školách uskuteční také zážitkové workshopy. Jedná se o půldenní workshopy založené na metodě takzvaného imerzivního divadla, kdy vyškolení lektoři z Post Bellum, často historici s přesahem do divadelních aktivit a improvizace, procházejí s žáky zlomový moment české historie. „A snaží se je za pomoci přiřazení rolí a navození atmosféry uvést do situace těžkých rozhodnutí, které tehdy lidé museli podstupovat. Společně tak několik hodin hrají příběh, jenž končí katarzí a reflexí historické události, tedy toho, jak se v dané situaci cítili, co prožívali,“ dodal Jiří Kunc.
