Proč dává smysl suchý leden či únor

Alkohol je prokazatelný karcinogen a podle Evropské kanceláře WHO neexistuje hranice, u které by se dalo říct, že je pro zdraví „bezpečná“. Dobrá zpráva zní jednoduše: čím méně pijete, tím nižší riziko nesete. A právě proto může měsíc bez alkoholu – ať už v lednu, nebo v únoru – fungovat jako praktický restart zdraví i v Česku, kde patří spotřeba alkoholu dlouhodobě k nejvyšším v Evropě.

Většina lidí už dnes ví, že kouření zvyšuje riziko rakoviny a že „bezpečný“ počet cigaret v praxi neexistuje. U alkoholu je povědomí slabší – přestože vědecké a zdravotnické instituce ho řadí mezi látky, které mohou rakovinu způsobovat.

WHO Europe v roce 2023 shrnula, že žádná úroveň konzumace alkoholu není pro zdraví bezpečná, a upozornila na důležitý detail: v evropském regionu tvoří velkou část tzv. alkohol-attributabilních nádorů i „lehké“ a „střední“ pití, tedy režim, který si řada lidí sama pro sebe vykládá jako „v pohodě“. Jinými slovy – riziko neroste až u extrémů, ale začíná se přičítat už u nízkých dávek, a kumuluje se v čase.

Česko a Evropa: vysoká spotřeba, vysoká tolerance

V evropském kontextu se Česko dlouhodobě drží vysoko. Podle přehledů OECD patříme mezi země s nejvyšší průměrnou spotřebou čistého alkoholu na dospělého a zůstáváme nad průměrem EU i OECD. To je pro prevenci rakoviny podstatné: alkohol se podílí na riziku více typů nádorů a zároveň je v české kultuře snadno dostupný a společensky „normalizovaný“ – od přípitků až po odměnu po práci.

Právě proto má v Česku smysl uvažovat o „měsíci bez alkoholu“ nikoli jako o moralizování, ale jako o testu: jak často piju ze zvyku, kvůli stresu, nebo jen proto, že je to všude kolem?

Přínosy „Dry January“

Koncept „Dry January“ vznikl ve Velké Británii, v českém prostředí se silněji uchytil spíše jako „Suchej únor“ – osvětová kampaň, která běží řadu let a motivuje lidi zkusit měsíc bez alkoholu. Společný jmenovatel je stejný: nejde o „nálepku abstinenta“, ale o krátké období, které pomůže vytrhnout pití z autopilota.

Podle odborníků navíc dává smysl i mírnější varianta, kdy člověk neabstinuje úplně, ale pití výrazně omezí. Z hlediska rizika se totiž počítá jak množství, tak četnost. A i když je pro veřejnost nejjednodušší sdělení „nejbezpečnější je nepít“, pro reálný život je důležité ještě jedno: každé snížení je krok správným směrem.

Užitečné je přemýšlet prakticky: pokud pijete hlavně večer „na vypnutí“, pomůže najít náhradu rituálu (čaj, nealko pivo, krátká procházka, sprcha, dechové cvičení). Pokud pijete hlavně společensky, pomůže předem říct jednoduchou větu: „Dávám si měsíc pauzu.“ A pokud pijete kvůli stresu, může být měsíční pauza signálem, že stojí za to řešit i zdroj tlaku – ne jen jeho tlumení.

Které typy rakoviny jsou s alkoholem spojované

Zdravotnické autority uvádějí souvislosti zejména u nádorů dutiny ústní, hrdla a hrtanu, jícnu, jater, tlustého střeva a konečníku a také u rakoviny prsu. Některé zdroje zmiňují možné vazby i u dalších diagnóz (například žaludku či slinivky) – zvlášť při vyšší a pravidelné konzumaci.

Celosvětový dopad je navíc velký: odhady publikované v odborné literatuře uvádějí, že alkohol se může podílet na stovkách tisíc nových případů rakoviny ročně (v přepočtu jde zhruba o několik procent celkové onkologické zátěže). Evropa je v těchto statistikách citlivá oblast, protože patří k regionům s vysokou spotřebou alkoholu.

Není červené víno „zdravé“?

Mýtus o „zdravém červeném víně“ přežívá už roky. Ano, červené víno obsahuje polyfenoly včetně resveratrolu, které se v laboratorních a některých klinických studiích zkoumají kvůli antioxidačním a protizánětlivým účinkům. Problém je, že alkohol jako takový nese vlastní riziko – a to se do výsledku započítává také.

Jednoduché přirovnání: pokud chcete resveratrol, existují bezpečnější zdroje než alkohol. Hrozny, borůvky, arašídy – případně doplňky stravy (po dohodě s lékařem, pokud máte zdravotní potíže nebo užíváte léky). A pokud vám jde o „pohodu“, není potřeba ji dokazovat sklenkou vína – jde to i bez ní.

Jak alkohol přispívá ke vzniku rakoviny

Mechanismů je víc a skládají se jako mozaika.

První je metabolismus alkoholu: tělo rozkládá etanol na acetaldehyd – reaktivní a toxickou látku, která může poškozovat DNA. Pokud se poškození špatně opraví, roste pravděpodobnost mutací a následně i nádorových změn.

Druhý mechanismus souvisí s oxidačním stresem a zánětlivými procesy, které mohou podporovat prostředí příznivé pro vznik nádorů. Alkohol také může zasahovat do hormonálních drah (například estrogenů), což je relevantní u hormonálně citlivých typů rakoviny prsu.

Další část obrazu je „kombinační efekt“: alkohol může usnadňovat pronikání jiných karcinogenů do buněk – typicky jde o souběh s kouřením, kde se rizika násobí, nikoli jen sčítají. A nakonec hraje roli i výživa: alkohol může zhoršovat vstřebávání některých živin (například folátu), které jsou důležité pro buněčné dělení a opravy.

Měsíc bez alkoholu jako test, ne jako soud

Omezení piva, vína nebo tvrdého alkoholu v rámci „Dry January“ nebo českého „Suchej únor“ může fungovat jako start dlouhodobější změny. Ne každému vyhovuje režim „všechno, nebo nic“. Pro někoho je užitečnější varianta „piju méně a méně často“ – a hlavně vědomě.

Zkuste si během měsíce všímat tří věcí: kdy máte největší chuť si dát alkohol, co ji spouští a co vám reálně přinese (uvolnění, společnost, vypnutí hlavy, nebo jen zvyk). Tenhle malý audit často odhalí, že část pití není „radost“, ale automat.

A ještě jedna důležitá poznámka: pokud máte pocit, že pití nezvládáte ovládat, nebo se objevují abstinenční příznaky, je namístě vyhledat odbornou pomoc – u závislosti může být náhlé vysazení rizikové. V Česku existuje bezplatná Národní linka pro odvykání 800 350 000 (pomáhá i s alkoholem) a dostupné jsou také služby Anonymních alkoholiků.

Shrnutí

Alkohol je prokazatelný karcinogen a v evropském regionu WHO se významná část alkohol-attributabilních nádorů pojí i s „lehkou“ až „střední“ konzumací. Česko patří dlouhodobě mezi země s vysokou spotřebou, a proto může mít měsíční pauza typu Dry January nebo Suchej únor reálný preventivní význam. Každé snížení množství a četnosti pití snižuje riziko; měsíc bez alkoholu navíc pomůže odhalit spouštěče pití a nastavit dlouhodobější změnu. Pokud je pití těžko ovladatelné, je lepší zapojit odbornou pomoc.

Riziko je škála, ne vypínač. Nejde o to panikařit z jedné výjimečné sklenky, ale chápat, že „bezpečná hranice“ pro riziko rakoviny není jasně stanovitelná a že důležitější je pravidelnost a dlouhodobý průměr.

Protože v populaci je lidí s „lehkou“ až „střední“ spotřebou hodně. I když je individuální riziko menší než u těžkého pití, v součtu může tvořit velkou část alkohol-attributabilních nádorů.

Pro riziko je klíčový etanol – tedy množství čistého alkoholu. „Zdravé víno“ je spíš mýtus; případné látky jako polyfenoly lze získat i bez alkoholu.

I omezení má smysl. Pomáhá snížit četnost, vynechat „automatické“ pití v týdnu a hlídat situace, kdy pijete kvůli stresu, ne kvůli chuti.

Můžete využít bezplatnou Národní linku pro odvykání 800 350 000 (pomáhá i s alkoholem) nebo kontakty Anonymních alkoholiků. Pokud máte abstinenční příznaky, je bezpečnější řešit omezení s odborníkem.