V pátek 23. května se v Ostrově u Rudé věže smrti uskutečnil pietní akt u příležitosti 36. ročníku setkání politických vězňů zvané Jáchymovské peklo.
V areálu bývalého tábora Vykmanov L si připomněli pamětníci a řada hostů utrpení tisíců vězněných, kteří ve zdejším zařízení bez jakékoli ochrany zpracovávali uranové rudy. Setkání zahájila píseň Šáteček, hymna MUKLů.
Hosté poté položili květiny k čestné stráži. Nechyběli zástupci města Ostrova a dalších obcí regionu, Karlovarského kraje, Ministerstva kultury v čele v Martinem Baxou, slovenského velvyslanectví, církve, Vězeňské služby, Policie České republiky, Ústavu pro studium totalitních režimů, města Prahy, muzea Sokolov a delegace Konfederace politických vězňů z České republiky i Slovenska. Poté zazněly projevy. Starosta města Ostrova připomněl utrpení tehdejších vězňů.
„I dnes jsme proto zde, abychom uctili jejich památku. Abychom si připomněli, jak křehká může být svoboda a jak snadno se může vytratit, když mlčíme k nespravedlnosti. Paměť národa nesmí být selektivní. I ty nejtemnější kapitoly potřebují být uchovány ne proto, abychom se v nich utápěli, ale abychom si z nich čerpali poučení. Vážené dámy a pánové, děkuji vám, že jste dnes přišli. Vaše přítomnost je důkazem, že na tyto oběti nezapomínáme. Je to zároveň závazek uchovávat paměť, chránit svobodu a stavět se proti bezpráví, ať má jakoukoliv podobu. Čest jejich památce,“ uvedl starosta Ostrova Pavel Čekan.
Ministr kultury Martin Baxa přečetl úryvek z knihy Oplocený čas – Vzpomínky politického vězně, které popisují tehdejší situaci v Jáchymovském pekle. A připojil také přání, aby každý, kdo se chce o událostech minulosti dozvědět více, měl tuto možnost na autentických místech.
„Určitě potřebujeme, aby zločiny komunismu nebyly připomínány jenom na listech učebnic nebo ve filmovém materiálu, ale aby měli všichni ti, kteří se chtějí něco dozvědět nebo u nichž je důležité, aby se něco dozvěděli, navštěvovat přímo autentická místa. A právě Rudá věž smrti tady ve Vykmanově je takovým živým místem, kde opravdu oběti komunistického režimu trpěli a které bylo vlastně takovým ztělesněním těch hrůz, které komunistický režim muklům připravil. Dámy a pánové, jsem velmi rád, že můžu s hrdostí oznámit to, že vláda České republiky završila velmi komplikovaná vyjednávání o dalším osudu Rudé věže smrti. Já jsem to v loňském roce avizoval na Jáchymovské pekle, ze kterého jsem se bohužel musel zítra omluvit, ale avizoval jsem to a opravdu se to po mnoha a mnoha měsících náročných jednáních podařilo. Takže v těchto týdnech probíhají už konkrétní kroky, konkrétní debaty a konkrétní právní úkony k tomu, aby mohla Česká republika převzít do svého vlastnictví celý tento areál, Rudou věž smrti a svěřila je Národnímu památkovému ústavu, který následně bude připravovat rekonstrukci tohoto areálu a do budoucna zde bude zřízena expozice,“ nastínil Baxa.
Osobní rodinnou vzpomínku připojila radní Karlovarského kraje a starostka Nejdku Ludmila Vocelková. Badatel Lubomír Modrovič, který se o areál stará a historii Rudé věže smrti zná jako nikdo jiný, ve svém projevu připomněl řadu faktů. Například, že Jáchymovským peklem prošlo na 70 tisíc lidí a připojil také popis jedné ze vzpour proti nelidským podmínkám. Varoval i před dnešní dobou, kdy lze vše zpochybnit.
„A kde je ten obyčejný, jak se říká, selský rozum, rozum člověka, který věděl, že co zaseje, taky sklidí a že se sám musí postarat, aby něco vyrostlo a hlavně musí mít sám víru, oporu v rodině, obci, nakonec i v národě. Sešli jsme se zde po šestatřicáté, abychom nezapomněli, abychom varovali, že historie se může opakovat. A já mám vážné obavy, že jsme lidé nepoučitelní a historie se opakovat bude. Děkuji vám za pozornost,“ řekl mimo jiné Modrovič.
Bývalý politický vězeň Leo Žídek, který prošel i vykmanovským táborem, přiblížil tehdejší pracovní podmínky. Poděkoval současnému vedení ministerstva a dalším zainteresovaným, že pracují na myšlence vybudování Muzea otrockých prací.
„Na nás je teď zatnout zuby, potlačit hlodavou netrpělivost a emoce a popřát tomu dílu mnoho úspěchů. Třeba se někteří z nás, svědků minulosti, dočkáme i otevření tohoto muzea. Optimismus se nezakazuje. Realita je ovšem silnější. Ale muzeum má posloužit především příštím generacím, aby naši následovníci nezapomněli, že za svou existenci a svobodu mají být vděční i těm, kteří zde trpěli a obětovali se za nás všechny. Jsou pomyslně stále s námi a dávají nám dobrý příklad, jak je důležité postavit se vždy a včas proti zlu. Věčné díky vám, naši drazí přímluvci a předchůdci i vám všem, kteří jste dnes přišli uctít jejich památku. Zdař Bůh,“ pozdravil Žídek.
Po společné modlitbě přijali přítomní pozvání na sobotní pietu v Jáchymově a zazpívali si mariánskou píseň Máti páně přesvatá.
