PLZEŇSKO

Mohly by euro a dolar konečně dosáhnout parity?

Mohlo by euro a dolar dosáhnout parity? Zjistěte, jak by případné změny v politice USA, cla a kroky centrálních bank mohly překvapivě ovlivnit směnný kurz eura vůči dolaru.


V souvislosti s pokračujícími diskusemi o možném Trumpově prezidentství se někteří ekonomové domnívají, že jeho politika by mohla euro přiblížit paritě s dolarem, zejména pokud republikáni získají kontrolu nad Kongresem. Ačkoli euro během Trumpova prvního funkčního období posílilo, některé faktory dnes mohou vést k jeho oslabení. V předvolebním období euro již pokleslo o více než 2 %, což bylo ovlivněno rostoucí možností Trumpova vítězství. 

Pro ty, kteří obchodují s měnovými páry, tento posun ukazuje, jak mohou politické události výrazně ovlivnit směnné kurzy a vytvářet rizika i příležitosti na devizovém trhu. Analytici předpovídají, že plné vítězství republikánů by mohlo euro srazit ještě níže, potenciálně až na paritu nebo pod ni. Historické trendy však poskytují jiný pohled. Během Trumpova prezidentství v letech 2016-2020 euro vůči dolaru na konci jeho funkčního období skutečně posilovalo.

Proč by Trumpovo vítězství mohlo ohrozit euro?

Jedním z hlavních faktorů, které by mohly vyvíjet tlak na euro, jsou Trumpem navrhovaná cla na zahraniční zboží. Hovořil například o 60 % clu na dovoz z Číny a 10 % clu na zboží z dalších zemí. Tato cla by mohla zvýšit inflaci v USA, protože společnosti by mohly přenést zvýšené dovozní náklady na spotřebitele. Bez větší zahraniční konkurence by také američtí výrobci mohli zvýšit své ceny.

V reakci na rostoucí inflaci by se Federální rezervní systém mohl rozhodnout zvýšit úrokové sazby, aby udržel inflaci pod kontrolou. Vyšší americké úrokové sazby často přitahují investory k aktivům denominovaným v dolarech, což by mohlo posílit dolar vůči euru.

Na druhé straně by evropský vývoz mohl čelit snížené poptávce ze strany USA v důsledku cel, což by mohlo zpomalit hospodářský růst Evropy. V takovém případě by Evropská centrální banka (ECB) mohla reagovat uvolněním měnové politiky na podporu růstu, čímž by vznikl rozdíl v úrokových sazbách mezi USA a Evropou, který by mohl euro dále oslabit.

Předpovědi analytiků ohledně kurzu eura vůči dolaru

Mnoho analytiků zvažovalo, jak by mohl kurz eura vůči dolaru reagovat na Trumpovo vítězství. Někteří z nich naznačují, že Trumpova politika by mohla posílit dolar, protože investoři se kvůli protekcionističtějšímu obchodnímu postoji přesunou k americkým aktivům.

Podobně jiní zdůrazňují, že trhy již upravily očekávání ohledně snižování sazeb Fedu v důsledku dobrých hospodářských výsledků USA. Mezitím ECB naznačila vstřícnější postoj, což by mohlo euro dále oslabit.

Pokud Trump zvítězí a republikáni získají plnou kontrolu nad Kongresem, euro by mohlo klesnout pod 1,08 USD. Pokud místo toho zvítězí Kamala Harrisová, očekávají slabší dolar. Analytik Goldman Sachs Michael Cahill mezitím předpokládá, že euro by mohlo klesnout přibližně o 3 % v důsledku rozdílných měnových politik USA a Evropy. Pokud Trump zavede širší cla, mohlo by podle Cahilla euro klesnout až o 10 % a potenciálně dosáhnout parity s dolarem.

Kurz eura vůči dolaru během Trumpova prvního funkčního období

Po Trumpově vítězství v roce 2016 dolar zpočátku posiloval a euro do začátku roku 2017 kleslo z 1,10 USD na přibližně 1,03 USD. Když se však Trumpova politika setkala se zpožděním a ekonomika eurozóny se zlepšila, dolar oslabil, což vedlo k tomu, že euro do konce roku 2017 vzrostlo na 1,19 USD. Od začátku roku 2018 do března 2020 euro postupně klesalo v důsledku nízké inflace v eurozóně a vyšších úrokových sazeb Fedu. Nástup pandemie COVID-19 však přiměl Fed k uvolnění jeho politiky, což umožnilo euru do listopadu 2020 vystoupat zpět na 1,18 USD. Celkově od listopadu 2016 do listopadu 2020 euro vůči dolaru posilovalo, a to z 1,10 na 1,18 USD.

Co by se mohlo změnit tentokrát?

Ačkoli parita mezi eurem a dolarem není zaručena, Trumpova vláda by mohla přinést podmínky, které tuto pravděpodobnost zvýší. Klíčovou roli by mohly hrát potenciální změny cel, rostoucí inflace a změny v politice centrálních bank.

Vzhledem k tomu, že inflace je v USA již nyní výrazným problémem, další tlaky v důsledku cel nebo imigrační politiky by mohly přimět Fed ke zpřísnění jeho politiky. Pokud mezitím růst v Evropě zůstane křehký, zejména v souvislosti se sníženou poptávkou po vývozu ze Spojených států, může se ECB rozhodnout pro další uvolnění, aby podpořila ekonomiku.

Tato kombinace faktorů by mohla zvětšit rozdíl v úrokových sazbách mezi USA a Evropou, posílit dolar a zároveň přiblížit euro k paritě.