Mráz během několika dnů promění rybníky v lákavou zkratku nebo improvizované kluziště. Hasiči z Plzeňského kraje ale varují, že přírodní led je zrádný: není rovnoměrně silný po celé ploše. Stačí drobná chyba a v ledové vodě jde o minuty.

Podle hasičů se lidé často spoléhají na jednoduchá pravidla o síle ledu. Realita je však jiná. Led může obsahovat bubliny, praskliny a slabá místa, která z břehu nepoznáte. Problém představuje i sníh – funguje jako izolace a led pod ním tuhne pomaleji.

Kde led nejčastěji praská

Riziková jsou hlavně místa s prouděním vody, tedy přítoky a odtoky. Slabší led bývá také u břehů a tam, kde jsou pod hladinou větve, listí nebo naplaveniny.

Opatrnosti vyžadují i prosekávané otvory kvůli provzdušňování vody pro ryby. K takovým místům se podle hasičů nevyplácí chodit ani „jen se podívat“.

Kolik centimetrů je „bezpečno“? A proč to nemusí stačit

Za minimum se obvykle považuje zhruba 10 centimetrů ledu pro jednoho člověka. Na bruslení hasiči často uvádějí spíše kolem 15 centimetrů. Větší skupina potřebuje ještě víc. Čísla sama o sobě však neposkytnou jistotu – na jednom rybníku může být v několika metrech od sebe zcela odlišná tloušťka ledu.

Jako hrubé vodítko se někdy používá pravidlo „5, -5, 10“: když je zhruba pět dní po sobě kolem minus pěti stupňů, led může dorůst asi na 10 centimetrů. Je to ale pouze orientace, nikoli záruka.

Praskání ledu je varování. Otočte se

Když led začne praskat, nezkoušejte „ještě kousek“. Vraťte se stejnou cestou zpět. Nejistotu vyřešte tím, že se natáhnete a rozložíte váhu – lehněte si a doplazte se k bezpečí. Riziko stoupá i tehdy, když jde po ledě víc lidí najednou, proto držte odstup.

Co dělat, když se propadnete

Nejdůležitější je nepanikařit. Studená voda rychle ubírá sílu. Snažte se zůstat na hladině, rozprostřete ruce na led a kopáním nohou se vytlačte zpět na led. Pokuste se vylézt ve směru, odkud jste přišli – tam je největší šance, že led už jednou unesl vaši váhu. Poté se plazte pryč.

Zachraňovat druhého je risk

Když se pod někým prolomí led, prvním krokem je zavolat pomoc na linku 112. Přímá záchrana je nebezpečná i pro zachránce. K člověku se přibližujte jen vleže nebo v kleče. Pomůže větev, hokejka, šála nebo lano – cílem je podat pomůcku z bezpečné vzdálenosti a nelezt k okraji díry.

Jakmile se podaří člověka dostat ven, řešte rychle prohřátí: sundat mokré svrchní oděvy, obléct suché a zabalit do deky. Pomůže také termoizolační fólie z autolékárničky. Je-li postižený v bezvědomí, zkontrolujte dýchání a v případě potřeby zahajte resuscitaci.

Další rady k pohybu na přírodním ledu zveřejňuje Hasičský záchranný sbor ČR. K tématu se vrací i HZS Plzeňského kraje.

Jednoduché pravidlo nadále platí: když si nejste jisti, jak silný led je, na hladinu nevstupujte. V Plzni i v celém Plzeňském kraji může jít o rozdíl mezi zimní pohodou a průšvihem, který se počítá na minuty.