Publikace s názvem Proměny plzeňské Čtyřky ve vzpomínkách pamětníků je nově k dostání v plzeňských knihkupectvích. Kniha autora Jana Hajšmana na téměř 140 stranách mapuje jednotlivá místa obvodu.
K dobovým fotografiím poskytuje jak svědectví pamětníků, tak srovnání se současností, která byla zachycena pomocí dronů. Publikaci inicioval a částečně financoval čtvrtý plzeňský obvod a vydalo ji nakladatelství Starý most. Na Proměnách Čtyřky spolupracovali zaměstnanci Správy informačních technologií města Plzně (SIT Plzeň), kteří zajistili dronové fotografie.
Nejvýraznější proměnou prošel čtvrtý plzeňský obvod zejména v 60. a 70. letech minulého století, kdy probíhala rozsáhlá výstavba panelových sídlišť. „Kniha ukazuje, jak se náš obvod mění a jak bohatou má historii. Věřím, že zaujme nejen milovníky historie, ale všechny naše patrioty. Jsem moc rád, že publikace mohla ke stoletému výročí připojení Doubravky a Lobez k Plzni vzniknout,“ říká starosta Čtyřky Tomáš Soukup. Proměny Čtyřky se věnují celé oblasti obvodu, lidé zde tedy najdou spoustu informací nejen o Doubravce a Lobzích, ale také o Bukovci, Chlumku, Újezdu nebo Červeném Hrádku. Kniha začíná nejstarší částí Doubravky, Panským dvorem, jehož základy pochází ze středověku. Dále například připomíná Doubraveckou náves, kde stávala stará formanská hospoda, na jejímž místě dnes najdeme Doubravecký klub.
Na každé dvoustraně čtenáři najdou velkou fotografii pořízenou dronem, publikace dále nabízí historické fotografie společně s informacemi o minulosti dané lokality či budovy a přidává vzpomínku pamětníka, který popisuje, jak se v daném místě žilo v období před zásadní proměnou obvodu. „Největší přínos knihy vidím právě ve vzpomínkách pamětníků, které oživují jednotlivá místa. Některé vzpomínky se týkají drobností každodenního života, jiné naopak popisují zásadní události, kterými tato lokalita prošla. Proměny Čtyřky pomocí kombinace současných a historických fotografií spolu se vzpomínkami pamětníků ilustrují postupnou proměnu obvodu, a to nejen vizuální, ale zejména změnu životního stylu,“ popisuje autor Jan Hajšman. Jeden z pamětníků například vzpomíná, jak sáňkoval na Chlumu a na vyhlášený skokanský můstek, který fungoval na severní straně směrem k Bukovci až do začátku padesátých let. Lyžařské závody tady probíhaly hlavně za druhé světové války. Na závěr nabízí kniha i několik fotografií z oslav 100. výročí připojení Doubravky a Lobez k Plzni, které vyvrcholily letos v září.
K faktickému připojení Doubravky a Lobez k Plzni došlo po několikaletém úsilí doubraveckých, lobezských a plzeňských zastupitelů 1. prosince roku 1924.
