Letošní 80. oslavy osvobození se vyznačují i v našem regionu zvýšenou koncentrací vojenské techniky i ukázek bojů. Jedním z největších pak byla i sobotní bitva na chebském náměstí, které přihlížely nižší tisíce návštěvníků.
Celodenní připomínka událostí roku 1945 vyvrcholila večerní tančírnou s Pilsner Jazz Bandem v kulturním centru Svoboda.
Dobové tábory jednotek německé (na Říční terase) a americké armády (u Kavárny Krajinka) doplnilo ležení Stráže obrany státu z roku 1938 a Československé obrněné brigády z roku 1945 na chebském hradě.
Program byl zahájen v 11 hodin u Památníku 1. pěší divize Armády USA na „Ypsilonce“ a pokračoval hlavním pietním aktem u pomníku 97. pěší divize Armády USA v Městských sadech. Tradičně se představil Městský dechový orchestr a mažoretky taneční skupiny Základní umělecké školy Jindřicha Jindřicha.
Tajemník chebského úřadu Václav Sýkora pozdravil přítomné, mezi kterými nechyběli zástupci města, kraje a dalších organizací a krátce připomněl události události konce dubna roku 1945. Poté předal slovo starostovi města Janu Vrbovi. Ten ve svém projevu připomněl, že ačkoliv odcházejí pamětníci těchto událostí, je nutné si je připomínat, zvláště v dnešní době.
„Útoky Ruska na Ukrajinu však řada lidí nečekala. Jsme vystaveni hrozbě globálního válečného konfliktu, který už i ve své nejmírnější podobě přináší statisíce mrtvých, trpících a všeobecný rozvrat, stejně jako tomu bylo před osmdesáti lety. Ocitáme se na zásadním dějinném předělu, jehož jsme nyní my přímými svědky, účastníky a o jehož finálním vyvrcholení se můžeme pouze dohadovat. Život jako takový nám už nyní i v následujících měsících a letech nepochybně připraví řadu úzkostí, obtíží, včetně těch ekonomických. A tady bych chtěl zdůraznit, že lidstvo jako celek je odpovědné za zachování své vlastní existence a stejně tak za uchování života na naší krásné planetě, která je jeho jediným domovem. A žádný člověk, národ ani stát nestojí za rozpoutání zničujícího válečného konfliktu, jenž by vedl k naprosté zkáze. Děje se zlo, které nás však nesmí zavést na scestí nenávisti, z kterého mnohdy není návratu. Válka je ve své podstatě vždy nelidská, absurdní a s pravou podstatou lidství neslučitelná. Bylo tomu tak v průběhu celé historie, během druhé světové války a je tomu tak i dnes. A proto apeluji na odpovědnost zejména politické reprezentace, která by vždy měla činit rozhodnutí pro člověka, a nikoli proti němu, a to v zájmu lidskosti. Závěrem mi dovolte vyslovit naději, že navzdory nepochybným nejistotám, obtížím a nesnázím je naší lidskou povinností konat vše pro mír a proti válce. Té současné i budoucí. Vzpomeňme v tuto chvíli na všechny oběti nejen druhé světové války. Zaslouží si to. Děkuji za pozornost,“ uvedl starosta Chebu Jan Vrba.
Projev měl také kulturní atašé velvyslanectví Spojených států amerických v České republice pan Luke Meinzen, vnuk jednoho z vojáků osvobozujících region. Poděkoval za možnost si připomenout hrdinství vojáků, ale i civilistů a dalších, kteří pomáhali spojeneckým vojskům.
„A proto tu dnes stojím s vděčností. Za ty, kteří sloužili, za ty, kteří se nikdy nevrátili domů, za hluboká pouta, která byla vytvořena v těch nejtemnějších dobách,“ řekl mimo jiné.
Z vojenské základny v bavorském Grafenwöhru přijali pozvání zástupci americké armády Spojených států amerických v čele s kapitánem Phillipem Kimem. Dále John del Santo, syn veterána 2. světové války a dcera veterána 97. pěší divize Riccarda Piepera paní Christinu Pieper. Poděkovala za pozvání a přiblížila roli svého otce jako obsluhy minometu. Její rodiče velmi rádi do České republiky jezdili a v Češích našli svou druhou rodinu. Až mnohem později si vybavil vzpomínku na boje v Chebu.
„Ale teprve v roce 2005 si uvědomil, že bojoval také přímo zde, v Chebu. Tuto skutečnost si uvědomil, až když navštívil pomník amerických vojáků a na něm bylo napsáno jméno Warren Gerling. Warren byl první průzkumníkem v otcově jednotce a já si vzpomínám, jak mi táta vyprávěl, že jednoho dne Warren řídil jeep po dně vyschlého potoka a pátral po Němcích, když ho ze zálohy zastřelil německý kulometčík. Ve snaze pomstít smrt spolubojovníka, táta vzal do rukou minomet a použil ho spíše jako houfnici, ale ne jako minomet a vypálil minometnou salvu do míst, kde byla obsluha německého kulometu,“ přiblížila Christina Pieper-Bigelow.
Za všechny oběti válek se pak držela minuta ticha. Účastníci poté měli možnost položit květiny na pomník.
V další části programu pak zástupci města přivítali účastníky na radnici, kde se mohli zapsat do pamětní knihy města a vyčkat na hlavní část programu. Tou byla komentovaná ukázka bitvy, která začala ve 14 hodin ve spolupráci s klubem vojenské historie Ocelová pěst.
Podle historických pramenů si vyžádalo dobytí Chebu vyžádalo velkých obětí. Americká armáda zde ztratila 71 vojáků, mnoho dalších bylo zraněno. Přesné německé ztráty nejsou známy, ale archivy uvádějí více než 200 padlých. Dobývání Chebu se tak stalo největší bitvou, kterou Američané na našem území svedli a také tou, při níž utrpěli největší ztráty.
Sestřih komentované bitvy najdou zájemci na našem Youtubovém kanále. Po skončení akce si mohli lidé vystavenou techniku prohlédnout.
Součástí oslav osvobození je také výstava dobových fotografií připravená leteckým historikem Luďkem Matějíčkem v Kostele Františkánského kláštera, která potrvá až do 30. května 2025. Souhrn informací pak je možné sledovat na speciálním webu na adrese www.cheb1945.cz.
