V pražských školkách a dětských skupinách ubývá dětí, zatímco střední školy se potýkají s rekordním zájmem. Obsazenost mateřských škol klesla na 85 procent a většina dětských skupin hlásí volná místa. Hlavními příčinami jsou nižší porodnost a silnější konkurence mezi předškolními institucemi.

Pražské školky ztrácí děti, dětské skupiny bojují o naplnění

Zatímco o přijetí na střední školu se v Praze vede doslova boj, školky a dětské skupiny hlásí volná místa. Aktuální obsazenost mateřských škol dosahuje přibližně 85 procent. Důvodem je nižší porodnost, která zároveň zvyšuje konkurenci mezi školkami a dětskými skupinami.

Podle průzkumu Asociace provozovatelů dětských skupin nemá od září plnou kapacitu 70 procent zařízení. Třetina z nich přitom upozorňuje, že volná místa přesahují třetinu kapacity, což už pro mnohé znamená existenční problém.

Konkurence mezi školkami a dětskými skupinami

Pokles zájmu o dětské skupiny odborníci spojují s demografickým vývojem. Dalším faktorem je fakt, že některé mateřské školy začaly přijímat i dvouleté děti. Ačkoli by přednostně měly přijímat děti od tří let, pokud mají volná místa, mohou vzít i mladší. To ovlivňuje především menší soukromé skupiny, které tak přicházejí o část klientely.

Rozdíly mezi jednotlivými částmi Prahy

Situace se liší podle lokality. Například Klub Slunečnice v Letňanech je podle provozovatelky Martiny Röhlichové plně obsazený a zatím nepociťuje výraznou konkurenci ze strany mateřských škol. Upozorňuje však, že v některých částech města působí mnoho dětských skupin na malém prostoru, a proto o zájmu často rozhoduje především kvalita poskytované péče.

Naopak v Řepích nyní kapacity zdaleka naplněné nejsou. Podle provozovatele Olega Gricyka je aktuálně obsazeno přibližně 62,5 procenta míst, což nestačí na pokrytí provozních nákladů. Důvodem je i skutečnost, že část dětí odešla do státních mateřských škol, které nabízejí bezplatné vzdělávání.

Ředitelka školky Letenská na Malé Straně Jitka Matlasová uvedla, že v jejich zařízení se děti mladší tří let přijímají jen tehdy, pokud tam už dochází jejich starší sourozenec. Dodala, že i zde se projevuje pokles porodnosti, kvůli kterému letos školka není plně obsazená. Podobná situace je i v MŠ Letohradská v Holešovicích, kde letos přijali asi 35 dvouletých dětí, přesto je kapacita naplněna jen těsně.

Demografický vývoj a výhled do budoucna

Podle údajů České školní inspekce byly pražské školky ve školním roce 2019/2020 naplněny z 92 procent. O rok později se obsazenost snížila o sedm procentních bodů. Ministerstvo školství očekává, že v příštím roce klesne na 82 procent a pokles bude pokračovat až do roku 2030. Podle prognózy by se počet dětí měl začít zvyšovat kolem roku 2034.

Reakce městských částí a nové typy zařízení

Nový zákon umožnil vznik tzv. sousedských dětských skupin, které mají nabídnout menší formu péče o děti. V Praze se ale tento koncept příliš neujal – většina nových skupin vznikla v Jihomoravském, Středočeském a Zlínském kraji. Pražské skupiny naopak často bojují o přežití kvůli menšímu počtu dětí.

Od příštího roku musí města a obce zajistit místo pro všechny děti od tří let buď v mateřských školách, nebo v dětských skupinách. Podle zástupců městských částí Praha 2, 3, 4, 7, 10, 11 a 12 jsou na tuto povinnost připravené. Praha 5 díky nové výstavbě zvýšila kapacity mateřských škol a Praha 8 investuje do vzniku nových skupin v Karlíně a Libni, a to i s využitím dotací z Národního plánu obnovy.

Porodnost v Praze klesá, ale počet obyvatel roste

V hlavním městě se loni narodilo 12 085 dětí, což je nejnižší hodnota na jednu ženu v celé republice. Počet obyvatel ale roste, a to zejména díky přistěhovalectví. Podle prognózy Institutu plánování a rozvoje Prahy bude počet dětí ve věku tři až pět let do roku 2050 vyšší o zhruba 24 procent, a to navzdory dlouhodobě nízké porodnosti.