Výzkum Univerzity Palackého v Olomouci ukázal, že děti v Olomouci tráví až 11 hodin denně sezením a průměrně dosahují jen 45 minut intenzivního pohybu denně, což je méně než doporučení WHO. Programy jako „Pěšky do školy“ se snaží podpořit aktivnější životní styl.

Do školy autem, pohyb minimální: Olomoucké děti prosedí půl dne, ukázal průzkum

Podle nejnovějšího výzkumu Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s olomouckým magistrátem se pohybová aktivita olomouckých dětí výrazně snižuje. Průměrný osmák ve městě nedosahuje ani hodiny intenzivního pohybu denně a celkově prosedí asi 11 hodin. Výsledky výzkumu byly prezentovány na mezinárodní konferenci na Novém Zélandu.

Data vycházejí z dotazníků 1 050 žáků různých ročníků a z podrobného monitoringu 200 osmáků na 10 vybraných školách, kteří po týdnu nosili na ruce přístroj připomínající chytré hodinky ActiGraph.

Podrobnosti k metodice shrnul Michal Vorlíček z Institutu aktivního životního stylu Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. „Přístroj pomocí akcelerometru měřil zrychlení ve třech osách a na základě sofistikovaného přepočtu jsme mohli pohybové chování kategorizovat jako spánek, sedavé chování a pohybovou aktivitu nízké, střední či vysoké intenzity. Zajímal nás především středně a vysoce intenzivní pohyb, který je zdraví prospěšný a vede ke spalování kalorií,“

Data ukázala, že průměrný olomoucký osmák neplní doporučení WHO na 60 minut středně až vysoce intenzivní pohybové aktivity. 16 procent dětí mělo takovou aktivitu denně, tedy asi čtyřicetinu; průměr činil necelých 45 minut, a nejnižší hodnoty začínaly kolem tří minut denně.

Podle Vorlíčka bylo překvapující, že podle mezinárodně uznávané studie WHO limity plní jen kolem 20 procent adolescentů; „Teď jsme se naopak výrazně propadli a můžeme jen spekulovat, co je příčinou a jestli za to může covid,“ uvedl.

Spánková stránka dne je sice pozitivní – průměrný osmák spí kolem osmi hodin – ale 11 hodin denně se sedí ve škole, doma u úkolů i u obrazovek. Vorlíček navrhuje, aby se v školách více uvažovalo o aktivním zapojení pohybu do výuky, včetně inspirace ze zemí, kde se aktivní pohyb integruje do vyučování, například ve Finsku.

Největší aktivitu zaznamenávají studenti ráno po probuzení a před samotným nástupem do školy. „I když je tento segment krátký, byl v průměru nejvíce saturovaným pohybem. Pokud tedy školáci promarní šanci a ráno při cestě do školy prosedí v autě, přijdou o dobrou 1 příležitost k pohybu,“ zdůrazňuje Vorlíček.

Pěšky do školy a iniciativa Evropského týdne mobility

Motivovat děti s rodiči, aby vyrazili do školy pěšky, na kole či koloběžce, má podpořit iniciativa „Pěšky do školy“. V rámci Evropského týdne mobility se do výzvy zapojilo rekordních 572 škol a celkem 70 tisíc dětí. V Olomouckém kraji se registrovalo 37 institucí. Podle Elišky Vidomus se zhruba dvě třetiny škol zapojují opakovaně; v regionu patří mezi tradiční účastníky Základní škola Komenium z Olomouce a další školy.

Loňský rok se Jeseník nemohl zapojit kvůli povodním. „Přišel nám dopis, že druhý stupeň kompletně zaplavený, ale děti vyráží vyklízet domy, školy i firmy, takže se s tím vyrovnaly a do výzvy se zapojily,“ uvedla Eliška Vidomus.

Nadváha a obezita dětí

Podle studie HBSC (Health Behaviour in School-Aged Children) zabývající se zdravotním stylem dětí ve věku 11–15 let trpí nadváhou nebo obezitou každé čtvrté dítě. Mezi chlapci je nadváha 20 %, mezi dívkami 13 %. V kategorii obezita je 9 % chlapců a 4 % dívek; nejvyšší podíl obezity nacházíme mezi jedenáctiletými. Odborníci upozorňují na dlouhodobé riziko vzniku nemocí v dospělosti, včetně cukrovky druhého typu, vysokého krevního tlaku či dalších problémů s pohybovým aparátem a hormonálních poruch.

Podle Iva Málková, zakladatelka STOB (STop OBezitě), se rizika vzniku nemocí zvyšují již od dětství a obezita může vést i k psychickým potížím.

Experti proto apelují na školy a rodiče, aby podporovali pohyb a snižovali čas strávený sezením, a to i s ohledem na dlouhodobé zdravotní důsledky nadváhy a obezity.