V Moravskoslezském kraji končí letošní obnova lesů po kůrovcové kalamitě. Smrk tvoří jen zhruba pětinu nových výsadeb, přičemž převažují listnaté dřeviny a borovice. Obnoveno bylo 760 hektarů lesa, méně než v předchozích letech díky dřívějšímu zalesnění nejvíce postižených ploch.

V Moravskoslezském kraji se uzavírá další etapa obnovy lesa po kůrovcové kalamitě. Rozsah výsadby je oproti předchozím letům nižší, protože většina kalamitních území byla již zalesněna. Smrkových sazenic je nyní zhruba pětina, tedy výrazně méně než v době, kdy šíření kůrovce podporovaly rozsáhlé smrkové porosty.

Do obnovy se zapojili také dobrovolníci, například při výsadbě bříz v okolí Města Albrechtic. Podle údajů za celé Česko klesl rozsah ploch určených k novému zalesnění z 16 911 hektarů v loňském roce na letošních přibližně 9 700 hektarů.

Obnova lesa v Moravskoslezském kraji

Letos se v kraji obnovuje 760 hektarů lesa. Z toho na 530 hektarech proběhne výsadba zhruba 3,1 milionu sazenic. Údaje potvrdila mluvčí Lesů ČR, která upozornila, že aktuální rozsah obnovy již odpovídá období před kalamitou.

V předchozích dvou letech byly plochy určené k novému zalesnění výrazně vyšší: v roce 2023 šlo o 1 460 hektarů, o rok dříve o 1 349 hektarů. Tehdy bylo potřeba vysadit 4,9 milionu sazenic, respektive 3,9 milionu sazenic.

Nejvíce zasažené oblasti se nacházely především na Bruntálsku a v podhůří Jeseníků. Už v minulých letech se však podařilo zalesnit většinu území, která kůrovec zasáhl nejintenzivněji. Lesní hospodáři uvádějí, že letošní výsadba se tak vrací k běžnému rozsahu.

Změna skladby dřevin

Na území spravovaném Biskupskými lesy zasáhla kalamita nejvýrazněji horské celky Ondřejník a Javorník, kde dříve převládal smrk. Podle odborníků napomohlo letošní teplejší jaro a podzim s dostatečným množstvím srážek dobrému ujímání sazenic.

Současná výsadba je pestřejší: převažují buky, duby a borovice, doplňované javorem, lípou, jedlí, douglaskou, olší, jilmovými druhy i třešní. Smrk se vysazuje především na stanovištích s vyšší vlhkostí a chladnějším klimatem, kde má nejlepší podmínky.

Zhruba 54 procent sazenic tvoří prostokořenný materiál, zbytek pochází z kontejnerové výsadby, která umožňuje lepší adaptaci, byť je finančně náročnější. Přirozená obnova představuje přibližně 40 až 45 procent celkového zalesnění, přičemž v kraji dosahuje podíl smrku z umělé výsadby kolem 18 procent a listnaté dřeviny přesahují 62 procent.

Přirozená obnova výrazně přispívá k větší druhové rozmanitosti a lepší odolnosti lesů vůči škůdcům i měnícím se klimatickým podmínkám. Umělá výsadba ji vhodně doplňuje tam, kde je potřeba podpořit přítomnost dalších dřevin, například jedle nebo modřínu.